9. úloha - Základní experimenty akustiky

Tento návod  závisí na zadání úlohy, je možné, že se zadání změnilo a nepochopíte nějakou poznámku. Často vám dojde, co jsem měl na mysli už během přípravy, někdy během měření, možná během zpracování protokolu a někdy na to nepřijdete nikdy.

Struna se musí přesně změřit, nižší módy vyladit podle zaznějí, vyšší jako maxima hlučnosti. Šikovné je použít monitor u úlohy 12 jako stroboskop.
Empirický vzorec uvedený v materiálech pro stojaté vlny v Kundotově trubici moc neplatí. Při nižších frekvencích se to chová podivně jako polootevřená trubice. Proto je nejlepší hledat vyšší rezonanční frekvenci a změřit u nich polohy několika minim.
V Quickeho trubici při frekvencích kolem 2000Hz může zvuk procházet trubicí i 2x a způsobí, že vzdálenosti mezi minimy jsou 3,5,3,5cm...  Stačí brát vzdálenost 2n+2 - poloha 2n a poloha 2n+3 - poloha 2n+1. (je nutné změřit sudý počet hodnot, aspoň 6) I u vyšších frekvencí to může nastat a pak je nutné tyto přebytečná data zahodit jako hrubé chyby. Je lepší měřit více hodnot mezi 2-4kHz a jen pár mezi 4-6kHz.
Všechny rozměry v Helmholzově rezonátoru jsou špatně. Chce to přeměřit, průměr a délku hrdla a objem tak, že se to zváží prázdné a plné vody. Měření provádět pomocí reproduktorku z Quickeho trubice a rezonanční frekvenci brát z generátoru. Určení frekvence z Fourierovy analýzy je nepřesné. Vodu dolívat tak maximálně do 2/3 objemu. Vzorec pro teoretický průběh je špatně (třeba už jen jednotkově) a správný mám v protokolu. 

Fourierovskou analýzou se získá frekvence, amplituda a fázový posun. Fázový posun většinou nesouhlasí u vyšších módů.